Nedávno jsem narazila na článek, který vysvětluje druhy boyfriendů (partnerů) podle psích plemen. Golden retriever boyfriend představuje loajálního optimistického přítele a naopak Rottweiler boyfriend je navenek odměřený a pouští si k sobě jen hrstku vyvolených. Sice se jedná o TikTok trend, který člověk nemůže brát příliš vážně, ale donutilo mě to zamyslet se, co to vypovídá o současném vnímání maskulinity.
Pád univerzrálního ideálu mužství
Krize mužství vyplývá ze společenského zmatení, kdy není jasné, jak má vlastně vypadat ideální muž. Společenské role se totiž přizpůsobují ekonomickým, politickým a technologickým změnám. Obraz ideálu mužství se tak historicky proměňuje a co je typické pro dnešní svět, je velká míra individualizace a důraz na osobní rozvoj a duševní zdraví. Dá se říct, že neexistuje jeden univerzální recept na šťastný život a už vůbec ne jeden vzor ideálu muže.
S příchodem sociálních sítí, a hlavně TikToku, přestaly existovat celospolečenské trendy, a stejně tak přestaly existovat i univerzální ideály mužství a ženství. Na sítích vzniká velké množství niche subkultur, a s tím i možných variant sebeprezentace. Neznamená to, že máme ve společnosti nové typy mužů, ale pouze to, že se veřejné vnímání mužství rozšířilo a maskulinita není striktně definovaná specifickými charakterovými vlastnostmi.
Svoboda pro všechny
Nejasnost mužských rolí souvisí také s rozvojem nezávislosti žen a rozbití univerzálního ideálu ženství. Pokud se mění vnímání role žen, musí se zákonitě změnit i role mužů. V západním světě máme historicky největší rovnost příležitostí a výdělků a každý se může svobodně rozhodnout, jak bude žít svůj život – jestli chce založit rodinu, soustředit se na kariéru nebo cestovat.
Dříve na mužích leželo finanční břemeno rodiny a na ženách zase břemeno budování vztahů, výchovy dětí a tvorby domova a zázemí. Tím, že ženy nabyly finanční nezávislost, teď logicky padá část emoční práce na muže – schopnost projevit city, komunikovat a tvořit domov je teď novým požadavkem ve vztazích.
Konec alfabetizace
Snahu mužů vymanit se ze staré hierarchické struktury dokazuje i vznik dalších kategorií typu sigma male a dalších (gamma, delta, …). Stereotypně totiž existovaly pouze dvě kategorie alfa a beta – tedy vedoucí smečky a ostatní jemu podřízení, která věznila muže v nekonečném boji o dominanci. Sigma male je typ muže, který je někdy považován za samotáře nebo „lone wolfa„, který stojí mimo klasickou společenskou hierarchii. Na rozdíl od alfa chlapa není sigma závislý na sociálním statutu nebo uznání od ostatních. Zaměřuje se spíše na svou nezávislost, vnitřní klid a osobní cíle.
Srovnání mužských ideálů napříč historií
Středověk
Ve středověku byl ideál muže spojen s rytířstvím a feudální hierarchií, kde rytíř představoval vrchol maskulinity a jeho úkolem bylo chránit pána, zemi a církev. Rytířský kodex kladl důraz na odvahu, čest a obranu slabších, zejména žen a dětí. Kromě rytířů tvořili podstatnou část společnosti rolníci a řemeslníci, kteří zajišťovali obživu rodin. Muži byli odpovědní za fyzickou práci, ochranu majetku a přežití rodiny. Genderové role byly jasně dané, podpořené křesťanstvím, a muži zastávali úlohu vůdců, ochránců a živitelů.
- Ekonomika – zdroj obživy závisí na náročné fyzické práci, dominují zemědělství a řemesla, omezená peněžní ekonomika, výměnný obchod (barter)
- Technologie – ruční zemědělské stroje, jednoduché zbraně, oheň, svíčky, není vyvinutá infrastruktura ani školství a zdravotnictví
- Politika – vliv křesťanství a feudální hierarchie, vláda králů
- Sociální role – přísná společenská hierarchie (šlechta, církev a poddaní), pevně dané role a rozdělené povinnosti; silná kontrola církve nad životy lidí; role muže byla svázaná s ochranou a obživou rodiny a role ženy práce v domácnosti a výchova dětí; muži umírali ve válkách a ženy při porodech
18.-19. století – průmyslová revoluce
Průmyslová revoluce změnila rodinné a společenské role, kdy se muž stal hlavním živitelem, často pracujícím dlouhé hodiny v továrnách. Kariérní úspěch a ekonomická stabilita definovaly mužskou identitu. Posílil se obraz „silného muže“, nesoucího odpovědnost za rodinu a morální hodnoty, což podtrhovala i viktoriánská éra se svým důrazem na disciplínu a rodinné povinnosti.
- Ekonomika – přechod od agrární ekonomiky k průmyslové výrobě a masové produkci v továrnách; vzestup nových odvětví jako těžba uhlí, ocelářství, textilní průmysl a strojírenství; rozmach obchodu a kapitalismu
- Technologie – pokrok ve strojírenství, parní stroje, železnice a telegraf, elektrifikace, pokrok ve vědě a dopravě
- Politika – nárůst politické moci průmyslníků, ústup tradiční aristokracie, oslabování monarchií, vzestup liberálních a socialistických idejí, oslabení křesťanství
- Sociální role – přesun obyvatel do měst, počátky vzdělávacích a sociálních reforem, třídy se rozdělili na bohatou průmyslovou elitu (kapitalisté) a chudou dělnickou třídu, muži jako živitelé rodiny, ženy a děti často pracovali v továrnách
20. století – válečné období
První polovina 20. století byla ovlivněna dvěma světovými válkami, kdy se válečný hrdina stal symbolem mužnosti. Muži museli prokazovat odvahu na bojišti a po návratu převzít roli živitele, často navzdory válečným traumatům. Po druhé světové válce přišel ekonomický rozmach a muž byl vnímán jako stabilní živitel rodiny s tradičními morálními hodnotami. Rodinná struktura byla pevně hierarchická – muž byl hlavou rodiny, zatímco žena pečovala o domácnost a děti.
V 60. a 70. letech feministické hnutí přineslo změny. Mužská role se začala měnit, zejména v oblasti rodinných povinností. Zatímco muži nadále zůstávali hlavními živiteli, začali se více zapojovat do péče o děti a domácnost, což odráželo širší posun směrem k rovnosti pohlaví.
- Ekonomika – vliv válek, rozvoj válečné výroby a devastace infrastruktury; ženy zaujímaly tradičně mužské role v továrnách, protože muži odcházeli do válek; po válce rozmach spotřebního průmyslu a rozvoj welfare států
- Technologie – pokroky ve vojenských technologiích, po válce pokračování technologické revoluce, rozvoj počítačů, raketové techniky, výrazný pokrok v medicíně a komunikaci (televize, telefon); nástup informační technologie ke konci století (internet)
- Politika – vznik moderních států a centralizovaných vlád, počátky demokracie a postupný zánik monarchií (v Česku 1918), který byl střídán s totalitními režimy (komunismus a fašismus); ještě větší oslabení křesťanství
- Sociální role – přesun obyvatel do měst, migrace, vliv zahraniční kultury, významnost vědy a školství; ženy vstoupily do pracovního procesu, muži trpěli poválečnými traumaty; ustanovení volebního práva žen; posun k větší rovnosti pohlaví a postupné rozvolňování společenských rolí a zvyklostí
21. století – současnost
Typická je rychlá proměnlivost společenských rolí a také velká diverzita. Zatímco starší generace drží tradiční modely, mladší generace hledá nové způsoby, jak být mužem. Muž je dnes citově otevřený, očekává se, že bude rovnocenným partnerem ve vztazích, sdílející domácí povinnosti. Maskulinita už není definována jen fyzickou silou či ekonomickým úspěchem, ale i schopností projevovat empatii a citovou podporu. Současní muži si mohou vybrat, zda budou jak pečovateli, tak kariéristy, s důrazem na osobní růst. Vznikají nové formy maskulinity, jako sigma male, jež ukazují snahu vymanit se z černobílého konceptu alfa a beta s cílem nalézt autonomii a vnitřní klid.
- Ekonomika – globalizace a závislost na mezinárodním obchodu; transformace pracovního trhu díky digitálním technologiím, práce není fyzicky náročná a vznikají flexibilní pracovní modely (práce na dálku, freelance)
- Technologie – rychlý rozvoj digitální infrastruktury a internetu (5G sítě, umělá inteligence), elektromobily, internet věcí, vliv sociálních sítí a digitálních platforem
- Politika – vzestup populismu a polarizace, důraz na klimatickou politiku a udržitelnost, rostoucí vliv mezinárodních organizací jako OSN a EU, geopolitické napětí (např. USA vs. Čína)
- Sociální role – individualizace, důraz na rovnost pohlaví a diverzitu, rostoucí akceptace LGBTQ+ komunit, rozvolnění tradičních rodinných struktur, důraz na duševní zdraví a osobní rozvoj, rostoucí digitalizace mezilidských vztahů (online seznamování, sociální sítě)
V dnešní době už není cílem prostě přežít nebo stát se pánem světa, ale žít naplno (thrive) – tedy mít dobře nastavený work-life balance a naplněné vztahy, které jsou založené na blízkosti, citech a partnerství, spíš než pragmatičnosti. No a tomu se přizpůsobují i společenské role a zvyklosti.
