Dnešní doba je plná paradoxů, a to zejména ve vztazích. Můžeme si svobodně vybrat partnera, ale nejsme spokojení. Můžeme spolu být z lásky, ale vztahy se nám rozpadají. Máme neomezené množství potenciálních partnerů na dosah prstu, ale cítíme se osamělí. Sexuální i vztahové konvence jsou velmi rozvolněné, ale sexu máme méně než dřív.
Svoboda je skvělá. Příliš svobody bez pravidel však tvoří chaos. A chaos bez pravidel je neproduktivní a přináší pocit nejistoty. Dnešní partnerské vztahy pro mě představují čistý chaos. Na jedné straně pozoruju známé, kteří se rozhodli pro tradiční cestu manželství, ale nevidím, že by nějak zvlášť překypovali láskou. Pak jsou tu lidé, kteří se nechtějí usazovat, což přináší střídání partnerů, protože když nastane po nějaké době otázka “Co tedy jsme?”, vyděsí se a vztah ukončí. Nálepkování nás děsí, protože přináší závazek a očekávání, které nás svazují. Proto nám tu bují vztahy typu sex bez závazků nebo různé formy otevřených či polyamorních vztahů.
Je těžké se ve všech těch vztahových formách zorientovat. Občas se snažím zakrýt údiv, když z muže na třetím rande vypadne, že má partnerku. Co je však horší, když tuto informaci jaksi muž zapomene zmínit a člověk se do dozví po půl roce vztahu. Žijeme v době, kde závazky a manželství nejsou cool, a naopak se roztrhl pytel s různými formami otevřených a polyamorických vztahů. Současně však na internetu přibývá článků o toxických vztazích, závislosti na partnerovi nebo co je tajemstvím úspěšného naplněného vztahu.
Trocha dat na začátek
Pavlína Louženská, známá česká trendspotterka, na svém blogu shrnuje aktuální data vztahového a společenského prostředí. Člověku z toho běhá mráz po zádech. Jestliže má svoboda a moderní technologie náš život zlepšit, jaktože jsme se dostali to této situace?
- 20 % single mužů a žen má 50-60 % všeho sexu.
- Více než čtvrtina dospělých neměla za poslední rok sex ani jednou. Tohle číslo se za deset let ztrojnásobilo.
- Až polovina vztahů je sexless.
- 6 z 10 mladých mužů je single.
- 78 % uživatelů Tinderu jsou muži.
- 60 % lidí se cítilo osamoceně už před pandemií.
- 1/3 Američanů žije sama. Evropskou zemí s nejvyšším počtem single domácností je bohaté Švédsko: v 58 % domácností žije jen jeden člověk.
- Polovina lidí je nespokojená se svým sexuálním životem.
- 3/4 mladých lidí využívají dating apps.
- Většinu trhu dating apps spadá pod jediného hráče: Match.com. Patří jim třeba Tinder, Match.com, OkCupid, Hinge, PlentyOfFish nebo OurTime.
Ze zmíněných faktů vyplývá, že obecně klesá sexuální aktivita a počet partnerských vztahů, a naopak roste pocit osamělosti a nespokojenosti. Současně však roste popularita online seznamovacích aplikací, nezávazných vztahů či dokonce otevřených vztahů. Tinder sice otevřel naše možnosti seznamování, a díky němu můžeme oslovit velké množství lidí ze všech koutů světa, ale více sexu a spokojených vztahů, jak se zdá, nám nepřináší.
Zdá se mi to jako paradox dnešní doby, která se vyznačuje tím, že máme ten největší blahobyt a svobodu, co lidstvo pamatuje, nicméně nám to nepřináší větší spokojenost. Přesexualizovaná společnost, která klade důraz na maximalizaci potěšení a zábavy bez závazků či velké námahy, má opačný efekt, než jsme zamýšleli. Ženy v dnešní době vypadají dle mého názoru nejvíce sexy ve srovnání s předešlými generacemi, a také máme možnost nezávazného sexu bez výčitek a závazků, ale stejně to vypadá, že máme sexu obecně méně. Nejen muži, ale i ženy. Přehnaný tlak na sex nás jaksi paralyzuje.
Epidemie osamělosti
Díky moderním technologiím se zdá, že máme přátele i rodinu na dosah. Seznámit se s novými lidmi nebylo nikdy snadnější díky seznamkám nebo sociálním médiím. I přesto se však pocit osamělosti plošně zvyšuje. 60 % lidí se cítilo osaměle už před pandemií. Ta však toto číslo ještě zvýšila. Digitálně jsme více propojení, avšak společenské prostředí se zdá být čím dál méně “společenské”. Jsme více roztříštění, oddělení, osamocení. Pradvěpodobně kvůli tomu, že se velká většina společenských interakcí odehrává digitálně, nikoliv fyzicky. Digitální spojení nám dává pouze iluzi spojení. To, po čem dnes prahneme jsou smysluplné a naplňující vztahy. Potřeba někam patřit, být přijímaný společností a potřeba pevné citové vazby s kamarády, rodinou a partnerem jsou pro člověka nenahraditelné. Podobně jako potřebujeme jíst nebo spát, tak potřebujeme zažívat pozitivní mezilidské interakce v reálném fyzickém světě, které působí blahodárně na naše fyzické i duševní zdraví.
Úzkosti a nedůvěra roste
Pokud roste nedůvěra mezi lidmi a míra úzkostí, tak takoví lidé nemají pro otevřené vztahy dobré předpoklady. Aby měl tento typ vztahu úspěch, je třeba mít mentálně dospělého a emočně vyrovnaného jedince. Člověk musí být věřit, že je hodný lásky a že je pro svého partnera dostatečný. Otevřené vztahy totiž s sebou neodmyslitelně přináší žárlivost, podezřívavost a pochybnosti o lásce partnera. Vyžadují neustálé upevňování a opakované ujišťování o pevnosti a vážnosti vztahu, kontrole jeho záměru a ujištění o jeho trvání. Byť se některým lidem mohou zdát monogamní vztahy nudné a zastaralé, dle mého názoru jsou velmi dobrým vztahovým formátem, neboť přináší pocit jistoty, vzájemného závazku a jasných očekávání. Vytváří pocit klidu, stability, a proto umožňují jít emočně hlouběji. Jsou pevnou základnou, ze které můžeme růst.
Liberální chaos současnosti
Společenské trendy se cyklicky mění a opakují. Naše konzervativní minulost vystřídala dynamická, liberální budoucnost. Sex po svatbě vystřídal sex co nejdříve. Maximalizujeme požitkářství a individualitu bez závazků. Dnešní doba je doba absolutní svobody, nezávislosti a nezávazných i otevřených vztahů. Zní to skvěle, až na to, že tento trend s sebou přináší i nestabilitu, nejistotu, úzkost a osamělost. Budování rodiny ztratilo přitažlivost, ale současně s tím jsme ztratili i opěrný bod v životě, zdroj stability a zázemí, zdroj smyslu. Můj odhad je, že nás čeká návrat k tradičním hodnotám.
- 50 % mužů, ve věku 18-30, nehledá vážný partnerský vztah
- Poprvé v historii lidstva je 50,1 % žen, ve věku 18-30, bezdětných
- 8 z 10 bezdětných žen, ve věku 40 let, uvádí, že původně bezdětnost nezamýšlely
Snižuje se počet vstupů do manželství a obecný zájem mužů o partnerský vztah. Snižuje se i porodnost obecně a počet svobodných matek se zvyšuje. Tento trend sleduju v ČR zejména ve vělkých městech. Ve zprávách často čtu články, že porodnost je problém, a že ženy ztratily zájem o mateřství. Nikdo ale neřeší fakt, že muži nemají zájem stát se otci, a také nemají zájem o závazné vztahy. Ženy nejsou motivované mít děti, pokud nemají po boku schopného partnera, a pokud se necítí ve vztahu bezpečně.
Proč by nás to mělo trápit? Existují lidé, pro které vztahy prostě nejsou. Pro většinu lidí je však osamělost utrpení. Kvalitní vztahy mají významný vliv na naše fyzické i duševní zdraví. Lidé, kteří mají více přátel a kvalitní partnerský vztah mají nižší pravděpodobnost demence a jiných onemocnění. Také vykazují větší spokojenost a radost ze života. Vztahy jsou zkrátka základní lidskou potřebou.
Destabilizace společnosti
A co víc? Velké množství mužů, kteří jsou single a bezdětní, jsou také hrozbou pro společnost. Zvyšuje se množství mužů, kteří nemají sex a své frustrace mění v nenávist vůči ženám. Lze sledovat i popularitu Red pill témat a větší aktivitu na incel fórech. Muži, kteří nemají důvod k tomu usměrňovat své chování a naopak jsou napěchovaní agresivitou a frustrací jsou předpovědí násilí, znásilnění, válek a výtržností.
Otevřené vztahy způsobují nerovnovánu ve společnosti. Sex je distribuován pouze mezi 20 % těch nejúspěšnějších mužů a zbytek zůstává bez povšimnutí. Ženám se v otevřených vztazích nedaří, protože jim chybí pocit jistoty, bezepečí a lásky. Bez skutečného zájmu a podpory partnera se upínají na kariéru a nemají motivaci tvořit rodinu. Společnost se tak stává neplodnou. V dobách stresu a nestability prostě porodnost klesá. Z tohoto společenského rozpoložení ve výsledku neprofituje nikdo. Jen hrstka vyvolených.
Navzdory faktu, že nejsem fanda otevřených či polyamorických vztahů musím podotknout, že problém leží někde jinde, než v polyvztazích. Spíš než na vztahovám rámci podle mě záleží na naší schopnosti vytvářet a udržovat intimitu a pocit emoční blízkosti, na schopnosti otevřít se partnerovi a důvěřovat, a také na kultivaci vlastního sexuálního drivu.