Mí rodiče mě od mala vedli k samostatnosti a soběstačnosti. Pamatuju si, jak mě táta učil různé věci, od práce na poli, sekání dřeva, řízení auta, výměnu pneumatiky či autobaterie, přivrtání poličky, kuchání a porcování kuřete až po malování pokoje. Ten list je samozřejmě mnohem delší. Všechny tyto školení vždy zahájil větou „Až budeš mít neschopného chlapa, tak se zvládneš postarat sama.“ Navíc mě podporoval ve studiu a získání titulu inženýra ekonomie. Vždy si v duchu říkám, že máma mě symbolicky obdařila ženským tělem, plodností a empatií a táta mi zas věnoval brnění, koně a dovednosti. Díky tátovi se cítím velmi sebevědomě ve svých schopnostech a dovednostech. Má to však háček. Mám strach se spoléhat na druhé a nedůvěřuji mužům. Jsem zvyklá spoléhat se primárně na sebe.
Co je to BossGirl
„BossGirl“ je žena, která má své kariérní sny a cíle a nebojí se je následovat. Ví, co chce, jde si za tím. Nezajímá jí názor ostatních. Je sebevědomá a ostatní ženy ji mají za vzor. Typické rysy takové ženy jsou ambice, orientace na cíl, asertivita, znalost svých potřeb a preferencí, průbojnost a sebedůvěra ve své znalosti a dovednosti. BossGirl je žena, která se realizuje v mužském světě byznysu. Nesnaží se tento svět změnit, přijímá ho, jaký je a přizpůsobuje se mu. Adoptuje maskulinní myšlení a chování, aby byla konkurenceschopná a mohla v tomto světě přežít. Díky tomu však posiluje mocenskou strukturu, kterou muži vytvořili.
Touha po nezávislosti
Na první pohled se může zdát, že se ženy snaží o získání moci a kontroly. Já v tom spíš vnímám potřebu soběstačnosti, potvrzení vlastní hodnoty a hlavně touhu po nezávislosti. Muži budují kariéru, aby získali moc a dominantní postavení. Ženy budují kariéru, aby získaly nezávislost. V České republice uplynulo asi 100 let, od okamžiku, kdy ženy získaly volební právo. Tomu předcházely tisíciletí nesvobody, kdy se ženy museli podřizovat mužům a kvalita jejich života závisela na tom, zda jsou vdané a za koho. Závislost je společensky vnímána jako cosi negativního. Nechci být koulí na noze muže. Nechci být jeho zodpovědnost. Současně se taky nechci připoutat k muži, který je neschopný a mohl by mě potenciálně stáhnout s sebou ke dnu.
Maskulinní hodnoty jako cíl
Byť jsme si dnes právně rovni a máme rovnost příležitostí, moje hlava to tak stále nevnímá. Je to kvůli tomu, že kritériem posuzování hodnoty jsou stále maskulinní parametry jako vzdělání, intelekt, byznys, kariéra, peníze, status. Navíc mám pocit, že poslední dobou je velmi žádoucí osvojit si narcistické vlastnosti. Je super mít symbolické brnění, koně a dovednosti. Co ale moje ženské tělo? Fakt, že mám každý měsíc menstruaci, snižuje na pár dní můj výkon. Zaměstnání však vyžaduje stejně dobrý výkon každý den. Využíváš empatii v práci? Odměnou ti bude více práce a menší plat. Ráda se hezky oblékáš a pečuješ o svůj vzhled? Nikdo nebude brát vážně tvoji inteligenci. Ráda navazuješ vztahy s lidmi, jsi pozitivní a občas si zaflirtuješ? Je dost možné, že si vysloužíš titul děvky. V tomto ohledu vnímám femininní vlastnosti jako nežádoucí.
Vnitřní konflikt samota vs. oběť
Když přemýšlím, zda mít vztah, rozhoduju se mezi větším a menším zlem. Když budu single, budu se cítit osaměle, ale nebudu se muset ohlížet na druhé. Budu se orientovat sama na sebe a dělat to, co mě baví. Můžu svobodně rozvíjet svůj potenciál a nebudu se muset snižovat, jen proto, abych udržela vztah pohromadě. Když si vyberu vztah, tak sice budu mít pocit blízkosti a vzájemnosti, ale budu muset obětovat své pohodlí a dosavadní životní standard. Moje pozornost bude směřovat na druhé. Najednou mi bude záležet na tom, co si ostatní přejí. BossGirl se však nechce obětovat.
Náklady nekonfliktnosti a submise
„Prostě buď hezká a usmívej se. Nic víc nechceme“ zní požadavky mužů. Je to tak snadné? Pokud se středem mého vesmíru stane vztah, tak svoji pozornost budu směřovat na skenování potřeb partnera a následování jeho pokynů. Všechny mé potřeby budou druhořadé, protože prioritou číslo jedna je udržování harmonie ve vztahu. Teď mi záleží na názoru ostatních. Musím následovat jeho rámec, a proto musím část sebe sama popřít. Musím se podřídit. Nejdřív musím zvážit jeho plány, abych si mohla vytvořit plán pro sebe. Má čas pouze v sobotu? Zrušíš rodinnou oslavu a běžíš za ním. Nelíbí se mu tvůj šatník? Prostě ho změníš, jen aby byl spokojený. Odpoledne nepůjdeš do fitka, ale místo toho mu uvaříš večeři. Za pár měsíců je z tebe úplně jiný člověk. Nepoznáváš se. Riziko extrémní poslušné submise je, že ztratíš sama sebe.
Proč je to pro muže samozřejmost
Takové chování znají od své matky. Jejich matka splní každé jejich přání a její život se točí kolem jejího dítěte. Potřeby plní automaticky a nikdy za to nic nechce. Svojí neomezenou štědrostí, dostupností a responzivností se stává samozřejmostí. Muž její služby vyžaduje, avšak necítí respekt. Nemá ani ponětí o tom, co všechno musela obětovat. Očekávají, že budeš jako jejich matka.