Občas přemýšlím nad tím, co je pro mě ve vztazích důležité. Kdy se ve vztahu cítím dobře a kdy ne? Pořád mi se mi v hlavě objevuje slovo „intimita“. Co to vlastně je, jak to vzniká a proč to potřebujeme? Pokusím se na to odpovědět v tomto článku.
Když se někoho zeptám, co si představí pod pojmem intimita, většinou začnou padat slova jako sex, milostný vztah, být s někým o samotě atd. Řekla bych, že synonymem slova intimita může být slovo blízkost. Blízkost znamená povědomost, známost a důvěra. Nemusí však nutně existovat pouze v milostném vztahu, ale například i v rodině nebo mezi přáteli. Neměli bychom si ji plést se sexuální přitažlivostí, protože to je trochu jiný pojem.
Jak se můžeme sblížit s jiným člověkem? Myslím, že je to dlouhodobý proces, který trvá měsíce i roky. Chce to trpělivost. Procesem poznávání všech různých zákoutí osobnosti druhého člověka a zároveň odhalováním částí sebe sama se sbližujeme. Vytváří se pocit známosti, povědomosti. Tím, že někoho známe, máme pocit, že víme, co můžeme očekávat. Tato známost a předvídatelnost je zdrojem pro důvěru.
Byť se vytváření blízkosti s jinými lidmi zdá být příjemná záležitost, některé lidi může spíš děsit. Sdílíme totiž i svá tajemství a obavy, a tím se stáváme zranitelnými. Proto je důležité se sbližovat pomalu a mít trpělivost. Dostat se do intimního jádra vztahu vyžaduje, aby oba lidé pracovali na svém strachu. Odhalujeme se, naše nejistoty o nás samých vyplouvají napovrch.
Proč potřebujeme cítit blízkost?
Na úrovni instinktu našeho plazího mozku se potřeba blízkosti, tedy vytvoření jakéhosi neviditelného pouta, dá vysvětlit naší snahou rozmnožit se a vytvořit bezpečné prostředí pro nesamostatného potomka. Žena tedy musí zajistit, aby měla přístup k zázemí, ochraně a zdrojům. Muž se zase snaží zajistit, že je mu žena věrná a že nebude investovat do cizích dětí.
Náš současný mozek je však mnohem komplexnější. Díky sbližování se s jinými lidmi můžeme naplňovat i jiné potřeby než ty reprodukční. Psychologové uvádějí potřebu identitární, tzn. potřeba být akceptován, uznán či být hoden lásky. Když odhalíme části sebe před jiným člověkem a ten se nevyděsí, naopak, řekne, že je to v pořádku, tak máme pocit, že jsme normální a že jsme hodni lásky. Máme pocit klidu a naplnění.
Některé mystické směry naopak zdůrazňují, že jen ve spojení s jiným člověkem vytváří jedinec jakousi vyšší jednotku a jen v takovém vztahu se může plně rozvinout. Níže jsou popsány 3 úrovně blízkosti podle Indického duchovního učitele Osha.
Tři úrovně intimity
Osho ve své knize O sexu popisuje význam sexu a fungování milostných vztahů mezi lidmi. Milostný vztah vždy vzniká díky sexuální atraktivitě a následné fyzické blízkosti, tedy sexu. Z fyzické úrovně se vztah postupem času transformuje to vyšších úrovní. Tyto úrovně jsou:
- fyzická intimita – doteky, sex
- psychologická intimita – pociťování hlubších emocí, emoční pouto
- duchovní intimita – splynutí duší
Fyzická úroveň je čistě tělesná. Můžeme být intimní na úrovni těla, tzn, dotýkat se a mít sex, ale přitom nepociťovat hlubší emoce. Takové případy jsou například ženy, které provozují sex za peníze, znásilnění nebo sex v dohodnutých manželstvích, kde manželé plní svoji manželskou povinnost. Takový druh intimity bude velmi mechanický a po čase nudný a nenaplňující.
Psychologická úroveň náleží mysli a srdci. U lidí, kteří se zamilují, se sexuální prožitky dostávají trochu hlouběji pod fyzickou úroveň. Tady zažíváme zamilovanost v důsledku chemického koktejlu vztahových hormonů, které se nám v těle vyplavují. Mysl však není příliš stabilní. Myšlenky a emoce pořád proudí a jsou proměnlivé. Řekla bych, že velkou roli zde hrají i nevyřešená traumata člověka a naučené vztahové vzorce z dětství, které mohou naše vztahy komplikovat. Můžou se odehrávat různé hádky, dramata a rozchody.
Duchovní úroveň splynutí se vidí velmi zřídka. Myslím, že jsem takový vztah mezi lidmi ještě neviděla. Jde o překonání psychologické úrovně intimity. Člověk zde například nepociťuje žárlivost. Jakoby se přenesl nad psychologickou úroveň vztahu. Osho popisuje tuto úroveň jako naprosto klidnou a stabilní úroveň splynutí. Panuje zde důvěra a pochopení. Mám pocit, že této úrovně lze dosáhnout, když člověk překoná všechny své strachy a stane se naprosto duševně vyrovnaným a nezávislým. Trochu jako Buddha.
Co vytváří blízkost?
Na čem závisí pocit blízkosti ve vztahu k druhým lidem? Proces vytváření blízkosti u každého vypadá jinak. Pro každého je důležité něco jiného. Obecně bych ale řekla, že je důležité vidět jasný a upřímný zájem ze strany protějšku, ochota investovat čas a emoce a záměr dlouhodobě vztah budovat. Nejdůležitější kategorií je pak vytvoření důvěry, abychom se mohli odhalit v té nejhlubší zranitelnosti. Bude se tedy jednat o následující čtyři body:
- Znalost druhého
Postupné poznávání druhého člověka, jeho talenty i slabiny a zároveň sdílení těch svých. Odhalování svých životních příběhů.
- Chápání a akceptace rozdílů
Mít pochopení pro vzájemné rozdíly. Vědět, že nejsme stejní a že je to tak v pořádku. Nesnažit se svůj protějšek měnit. Snaha někoho změnit znamená, že nám jeho vlastnosti vadí, a že ho nepříjimáme jaký je.
- Důvěra a bezpečí
Pro mě osobně je velmi důležitý pocit naprosté důvěry a bezpečí. Tento pocit znamená možnost být zranitelná, sdílet své nejtemnější tajemství a nacházet pochopení ve svém protějšku. Vědět, že má tajemství a slabiny nebudou zneužity proti mně, že nebudu manipulována.
Možnost projevit svůj nesouhlas a názory, aniž bych byla odsouzena, tzn. možnost chovat se přirozeně a autenticky podle sebe bez toho aniž by mě za to někdo tvrdě kritizoval.
Možnost dělat chyby a vědět, že budu mít možnost své chování vysvětlit a napravit. Vědět, že najdu pochopení a trpělivost, snahu diskutovat a komunikovat, co zrovna prožívám.
- Aktivní projevování zájmu o moji osobu
Soustavné budování a udržování blízkosti, tzn. pravidelné trávení času společně, vidět zájem o to, co se děje v mém životě, slyšet mé názory a myšlenky. Povýšit vztah z fyzické sexuální úrovně na úroveň citovou. Jasně vidět ochotu protějšku rozvíjet vztah a rozhodnutí pro vztahový závazek. Vědět, že vztah bude mít neomezené dlouhodobé trvání v čase, tzn. možnost s tím počítat do budoucnosti.
