Procházení pracovních nabídek mě občas rozesměje a přiměje se zamyslet nad tím, kdo tyhle inzeráty píše. Firmy požadují vysoké pracovní nasazení, kreativní myšlení, nativní kreativitu, důraz na kvalitu a rychlost, loajalitu a oddanost práci, zapálenost pro věc, ochotu obětovat projektu mnoho let atd. Perlou všech požadavků je „psaní prstovou metodou“ — existuje nějaký jiný způsob, jak může běžný člověk psát na klávesnici bez využití prstů?
Společnosti vyžadují tyto vlastnosti po zaměstnancích, aniž by jim k tomu vytvořili podmínky.
Kolik práce musím udělat, abych splnila požadavek vysokého pracovního nasazení? Je možné, aby člověk pracoval na plný výkon každý den bez známek únavy? Jak mohu úkol kvalitně zpracovat, když musí být hotový co nejrychleji? Kvalita a rychlost přece mají nepřímo úměrný vztah. Nemyslím si, že je možné najít osobu, která by byla 100% loajální a oddaná společnosti. Hlavním cílem firem je zisk a cílem zaměstnanců je měsíční příjem. Společnost usiluje, aby zaměstnanec vykonal co nejvíce práce za co nejméně peněz a zaměstnanec chce přesný opak. Má se člověk oddat tomu, aby majiteli firmy vytvářel zisk, což je jejím cílem? Když se v pracovní nabídce objeví „ochota obětovat projektu mnoho let“ a podobné požadavky, bude to lidi spíš stresovat a nakonec i odrazovat.
Co si lidé představí pod pojmem “kreativita” neboli “tvořivost”?
Lidé mají obvykle kreativitu spojenou s vizuálním uměním nebo nějakým jiným druhem umění. Kreativita je však mnohem víc než to. Kreativitu využíváme v oborech jako je věda, architektura, technologie, sport, kódování, psaní, tanec nebo dokonce v něčem tak jednoduchém, jako je vaření, zahrádkaření nebo hraní her. Je to vytvoření nějaké představy v naší hlavě a uvedení této představy do reality.
Člověk je svou povahou kreativní (tvůrčí). Je na místě úvádět požadavek na kreativitu v pracovní inzerci?
Důležitou roli hraje naše paměť a představivost, které se u každého člověka liší v závislosti na jeho jedinečné životní zkušenosti (proto různí lidé zpracují stejný úkol odlišně). Dalším důležitým faktem je, že zpracování smyslových vstupů mozkem nevede k automatickému výstupu (reakce na podnět), jako je to u zvířat. Místo toho můžeme zvažovat různé možnosti a hrát si s našimi myšlenkami, než se rozhodneme k výslednému chování. Naše představivost nám umožňuje představit si věci, které ještě nejsou skutečné. Kombinace představivosti, paměti a smyslových vstupů vytváří zcela nový výstup, což je podstatou tvořivosti.
Myslím, že nemá smysl vyžadovat kreativitu, protože všichni už kreativní jsme. Větší smysl by mělo vyžadovat schopnost pracovat s vlastním tvůrčím procesem, schopnost inspirovat se a brainstormovat nové nápady. Vyžadování kreativity je pro člověka spíše stresující, protože nedokáže posoudit, zda je tvůrčí dostatečně.
Tvůrčí proces může léčit lidskou mysl a mít pozitivní dopad na společnost.
Kreativita může být využita více způsoby než jako zdroj zisku. V některých amerických věznicích poskytují tvůrčí programy pro vězně. Vězni mohou vyjádřit své emoce psáním, malbou, kresbou atd. Tímto způsobem mohou změnit vnímání sebe sama a uvědomit si, že je důležité, kdo jsou jako lidské bytosti, a že nejsou definováni zločinem, kterého se dopustili. U vězňů zapojených do tvůrčího procesu je méně pravděpodobné, že se trestného činu znovu dopustí, což potvrzuje výzkum z Justice Policy Journal: „Výzkum a zkušenosti naznačují, že vězeňské umělecké programy mají významné pozitivní výsledky pro uvězněné, jejich rodiny, vězeňské prostředí a společnost.“
Jak podpořit kreativitu a rozvíjet tvůrčí schopnosti?
Dostaň se do stavu “play”.
Pokud nejsi ve stavu hravosti „play“, nemůžeš nic vytvořit.
Paula Scher, grafička
Při bezstarostné hře můžeš volně vytvářet asociace, zkoumat nové myšlenky a vytvářet nové nápady. Když tě to baví, tak se snadněji dostateš do stavu „flow“. Opačným stavem je pocit stresu. Když jsi ve stresu a pod tlakem, snažíš se najít nejrychlejší řešení. Tvůj mozek tě zavede na cestu známých řešení, protože jsou nejrychlejší a osvědčené. Někteří by mohli říct, že při práci pod tlakem mají skvělé výsledky. Být dlouhodobě ve stresu ale není zdravé. Bylo by skvělé, kdyby společnosti rozuměly tvůrčímu procesu lidského mozku a nevystavovaly své pracovníky nadměrnému stresu, například ve formě příliš krátkých úkolových termínů.
Překonej strach z neúspěchu. Neúspěch je tvůj přítel, od kterého se můžeš mnoho naučit.
Přestaň se bát selhání. Když se bojíš selhání, máš tendenci držet se známých řešení a vyhýbat se nejistotě. Člověk se chce vyhnout selhání, protože mu přináší pocit, že není dost dobrý. Celý vzdělávací systém nás učí, že dělat chyby je špatné. Věřím, že opak je pravdou. Nejlépe se učíme tím, že chyby děláme. Existuje spousta příběhů lidí, kteří dosáhli velkého úspěchu právě díky předchozímu selhání. Někde jsem četla, že cesta k úspěchu je dlážděná neúspěchem. Čas od času musíš něco zkazit, abys byl pak lepší. Kolikrát to pokazíš je přitom individuální. Důležité je snažit se ze sebe vydat to nejlepší a nebát se riskovat.
Udělej něco, co jsi nikdy předtím neudělal.
Buď zvědavý a zkoumej. Udělej něco, co obvykle neděláš. Vystav se různým vlivům a smyslovým vjemům – místa, obrazy, vůně, zvuky, rozhovory, zážitky, nápady, situace atd. Rozvíjí se tak nové neuronové cesty v mozku a stimulují se mentální procesy. Nové vjemy se mísí s myšlenkami, vzpomínkami a emocemi.
Každá zkušenost je pro mozek novým materiálem ke zpracování. Tímto způsobem můžeme vytvářet stejné věci, ale jiným způsobem. Být originální není o tom, že něco nového vytvoříš z ničeho. Palivem tvorby jsou životní zkušenosti a různé smyslové vjemy.
Kreativita je o existenci a bytí, dávat kus sebe a být upřímný.
Robert Glasper, hudebník
Měj víc oblastí zájmu.
Nauč se novou dovednost. Měj víc oblastí zájmu a nespecializuj se pouze na jednu věc. Einstein například hrával na housle. Hudba mu pomáhala při vytváření jeho teorií. Získávání nových znalostí a dovedností z odlišných oblastí tě může inspirovat. Myšlenku z jednoho oboru můžeš použít v oboru jiném.
Chceš-li zvýšit svou tvůrčí schopnost, musíš být ochotný se zvědavostí studovat něco nového a nebát se být zmatený a chybovat.
Nathan Myhrvold, vynálezce
Posouvej hranice.
Naše mozky prahnou po nových věcech. Co je nové, to je vzrušující a to, co je staré a známé, se stává čím dál méně zajímavé a méně stimulující. Je však potřeba najít rovnováhu mezi šíleností a nudou. Když vytvoříš něco příliš povědomého, výtvor se bude zdát nezajímavý. Když vytvoříš něco příliš šíleného (abstraktního, neznámého), jen málo lidí se s tím ztotožní a výtvor ocení. Posouvej hranice tam, kde to funguje.
Kreativita je v nás všech. Má pozitivní dopad na životy lidí a na svět, a proto je potřeba ji aktivně rozvíjet.
